Návrh výchozí struktury konceptu Covid19 vychází z reálné situace z období únor až září 2020. Tato konceptuální struktura je dále podrobněji rozpracována do scénářů a procesů.
Protože většina prvků systému boje s krizí Covid19 se vyskytuje ve všech ostatních typech krizí, lze koncept systému Covid19 využít jako jeden z podkladů pro návrh struktury konceptu SNPK.
Výchozí struktura konceptu Covid19 - verze 1.0
Na jaře 2020 nebyly jednotlivé části systému ani zdaleka tak metodicky, technologicky ani organizačně provázány, aby v podmínkách pandemie celý protipandemický "ekosystém" fungoval efektivně. Jedním z hlavních problémů byla roztříštěnost pravomocí a odpovědností za vývoj jednotlivých částí. V průběhu jarních měsíců proto byly postupně a samostatně, bez zřetelných návazností, navrhovány a medializovány jednotlivé jeho části systému - "Chytrá karanténa", "Semafor", "Páteřní síť laboratoří",... na podzim například "Pes". Až před létem se začalo více hovořit o nedostatečné připravenosti jednak krizových plánů a scénářů, ale i o potřebě integrovaného IT systému.
Jasně se ukázalo, že Covid pandemie a systém jejího zvládání je multiresortním a multioborovým problémem, který není zdaleka jen problémem medicinsko - epidemiologickým, ale z velké míry také problémem manažerským, technologickým, ekonomicko - společenským i politickým.
Uvedené hlavní fáze procesu reakce na nakažlivé nemoci nebyly a nejsou novinkou.
I před pandemií zajišťovaly tyto hlavní fáze ve spolupráci s laboratořemi Krajské hygienické stanice. Problém nastal počátkem jara 2020 kdy se začal předpokládat výrazný nárůst počtu nakažených. Především se začal řešit způsob zajištění trasování na KHS. To vedlo k řadě zjištění, která se týkala efektivity dosavadního fungování a řízení KHS a připravenosti na reálné pandemie.
Trasování: V té době se pro nový jednotný způsob Trasování vžil marketingový název "Chytrá karanténa", tj. "Chytrá karanténa 1" = především digitální podpora trasování. Později se tento marketingový název ztotožňoval se širším rozsahem, který se netýkal jen digitalizace, tj. "Chytrá karanténa 2 = trasování, testování s návazností na dopady do opatření ("Semafor"). Výraznou roli jako aktér se objevila "armáda", která chytrou karanténu - trasování začala fakticky řídit a implementovat do KHS.
Testování: Testování je v případě infekčních pandemií zásadním nástrojem pro její zvládání. V terénu zajišťuje testování více jak sto laboratoří. Bylo a je nutné akutně zajistit více jak dvě stě odběrových míst. Důležitou roli zde hrála a hraje digitalizace celého procesu s tokem a sdílením dat. Proto je velmi důležité analyzovat průběh a způsob zajištění testování v jarních i následujících měsících. Vytváření systému efektivního testování bylo zatížené množstvím objektivních i subjektivních překážek, a to především v návaznostech na trasování i následné sdílení dat s dalšími odpovědnými aktéry a občany.
Opatření: V počátcích Covid pandemie nebyly aktivovány krizové plány, nicméně rychlý jarní lockdown pomohl získat drahocenný čas na domýšlení dalších opatření včetně analýz přímých i nepřímých škod, pro situaci, kdyby pandemie pokračovala dalšími vlnami. Navržen byl první systém, podle kterého se měla řídit zavádění opatření - "Semafor". Na podzim by "Semafor" nahrazen systémem "PES".
Řízení kapacit a zásobování je základem pro zajištění funkčnosti celého systému trasování, testování i následných opatření.
V průběhu dosavadní pandemie se mnohokrát ukázalo, že něco někde chybí a tím pádem byl celý systém mnohem méně efektivní. S problémy je vždy nutné počítat, ale důvody jejich vzniku by měly být objektivní. Řízení kapacit a zásobování má velkou souvztažnost k tématu kapacitní modelování systému - viz. níže.
V krizi je velmi lákavé využívat dosavadní osobní zkušenosti v kombinaci se zdravým selským rozumem. Rozhodovat se ale bez dat, informací a analýz se blíží věštění z koule.
Statistiky a analýzy jsou nutné pro všechny části krizového systému - trasování, testování, .... a hlavně také pro navrhování a realizaci potřebných opatření.
Avšak i u statistiků a analytiků může docházet k "odborným rozepřím", byť mají k dispozici stejná data. Mnoho lidí přitom bere ty, co prezentují data a přehledné grafy se "zaručenými čísly" jako ty, kdo skutečně "ví", a musí mít tedy "pravdu".
Mít statisticky zpracovaná data je však jen jednou stránkou mince. Tou druhou je interpretace takových dat. Statistika se špatnou nebo účelově zkreslenou interpretací je doopravdy silná zbraň.
Rychlost rozhodování je při krizovém ohrožení zásadní.
Často je nutné ihned, třeba i intuitivně, zareagovat a přijmout opatření. Znají to lékaři, vojáci, záchranáři i jiné profese.
Abychom se při náhlém nebezpečí nemuseli spoléhat jen na intuici a improvizaci, je dobré mít zavedený krizový systém - krizové plány, scénáře "co se stane když" včetně předem připravených komunikačních a schvalovacích pravidel. Dále předem stanovené organizační a personální zajištění řízení i výkonu těchto plánů a scénářů. Je nutné znát aktéry krize, jejich role, mít připraven systém krizového řízení.
Krizové scénáře a plány se vymýšlejí dopředu, a to proto, aby je odpovědní lidé aktivovali právě v okamžiku vzniku akutního ohrožení, a pomohl jim ve stresovém začátku jednat podle předem promyšleného postupu.
Je však nutné vědět, že specifičnost konkrétní krize si vyžaduje větší či menší míru "řízené improvizace" i když jsou dobře zpracovány krizové plány a scénáře.
Krizové plány a scénáře mají pomáhat bezprostředně po vzniku krize, a to tak, aby se minimalizoval chaos. Mají také pomoci získat drahocenný čas na domýšlení toho, co a jak dělat právě v té jedinečné situaci, která aktuálně nastala. Promýšlet dopady samotné krize i opatření, která se akutně musí přijmout.
Krize jsou náročné mimo jiné v tom, že mnohdy vyžadují meziresortní spolupráci včetně koordinované spolupráce státní správy a jednotlivých úrovní územních samospráv. Vyžadují zároveň multioborová řešení mnoha odborných specialistů.
Musí proto být vždy jasné, "kdo komu velí" a "kdo nese za co odpovědnost".!!!
S rychlým nástupem krize totiž nastupuje skutečná zkouška odpovědnosti těch, kteří mají formální i neformální vliv na rozhodování.
Nutností je tedy jasné a legislativně ukotvené stanovení pravomocí a odpovědností všech aktérů v rámci procesů a scénářů.
Specifickým problémem řízení v období krize je "řízení krizového systému". I když jsou stanoveny plány a scénáře, Covid krize ukázala nutnost být připravený na všechny "fáze řízení systému", tj. návrh a vývoj, implementace do praxe, řízení provozu systému i inovací.
V krizi je nutné zvládat efektivní vertikální i horizontální komunikaci s mnoha tématy směrem k mnoha cílovým skupinám.
Komunikace, informovanost, osvěta, ... je průřezovou problematikou, která se týká všech ostatních částí popisovaného konceptu systému Covid.
Dnešní doba sice umožňuje předávat rychle informace mnoha kanály, ale to má vedle řady výhod i řadu i nevýhod. Zdá se, že je komunikováno mnoho dat, ale málo skutečných informací.
Přitom všem nejde jen o prosté předávání informací, ale o komunikaci v širším pojetí, tj. jde o kvalitu krizového dialogu a styl krizového řízení, ve svém důsledku pak o důvěru.
Krize je drahá, nejen ve fázi přímé akutní reakce na krizovou situaci, ale také, a snad především, v následných ekonomických dopadech a opětovného zajištění běžného chodu společnosti.
Je proto velmi potřebné mít předem stanovené principy jasného a transparentního finančního zajištění krizí a to i v příslušné legislativě.
Všechny části konceptu mají mít odraz v příslušné legislativě.
Přitom jednotlivé zákony a vyhlášky spadají do gesce jednotlivých resortů. Je proto nutné zajistit sjednocení legislativy pro krizové stavy.
Otázkou je, do jaké míry bude nutná novelizace příslušných zákonů a integrace-propojení jednotlivých zákonů do jednotného uceleného systému. Bude nutný exekutivní závazek pro vládu, aby se zabývala přípravou na krize a aktualizacemi opatření v legislativě.
U modelování jde o obecně platné konstatování, že: "Co dostatečně a efektivně funguje pro malý počet případů, zpravidla nedostatečně funguje pro velký počet případů".
Epidemiologové v současné době již mohou modelovat vývoj nákazy a nemoci samé, a to na základě dostupných dat z terénu. Pro modelování propustnosti celého systému, tj. modelování dostatečných kapacit, organizačního i technologického zajištění apod., jsou potřebné zcela jiné kompetence a zkušenosti než jen medicínské.
Vedle řízení systémové integrace je kapacitní modelování propustnosti systému dalším předmětem podrobných analýz.
Kapacitní plánování a rychlá profesionální projektová příprava může minimalizovat problémy se zásobováním věcnými i personálními zdroji i organizačním a technologickým zajištěním. Viz. např.: počáteční nedostatek roušek, plošné testování vybraných skupin.
Jednotlivé části konceptu Covid (modré čtverečky) jsou již podrobněji rozpracovávány do rámcových scénářů a procesů (varianta 3.1. z dubna 2020).
Celé jaro a léto 2020 nebyla jasně stanovena odpovědnost za systémovou integraci a koordinaci vzniku SW podpory jednotlivých částí systému, tj. nebylo zřejmé kdo, jak a jestli vůbec někdo zajišťuje koordinaci celého procesu včetně vývoje jednotlivých SW a jejich integraci tak, aby vše fungovalo jako jeden celek.
Naše podrobné analýzy postupného vývoje komplexního protipandemického "ekosystému" vychází z tohoto schématu, které vzniklo již na začátku března 2020. Jde především o analýzy vzniku integrované sw podpory celého organizačně-procesního systému - od trasování přes testování až po informovanost o výsledcích testování.