V průběhu krize Covid 19 se postupně navrhlo, vyvinulo a zavedlo do praxe mnoho dílčích subsystémů, procesů i relativně samostatných podpůrných sw. A to na všech úrovních, kde se problém s Covid 19 řešil. Chyběl však celkový cílový koncept řešení systému !!!
Jednotlivé částí systému se řešily a stále řeší na více místech a odděleně. Negativní roli v efektivitě fungování systému hrála a doposud hraje mnoho objektivních i subjektivních překážek a problémů. Je proto nutné současný stav analyzovat z hlediska jeho komplexnosti a provázanosti.
Při navrhování nového systému připravenosti na krize je proto potřeba zavčas navrhnout, prodiskutovat a popsat cílový koncept krizového systému, který bude reflektovat všechny zkušenosti z aktuální krize i krizí minulých.
Základní struktury konceptu SNPK - verze 1.0
Nové cílové řešení i následná realizace SNPK musí být od počátku cílevědomě integrované.
Nemusí však nutně jít o centrální "monolitické řešení, ale spíše o moderní flexibilní řešení, podpořené technologiemi. Nemělo by jít o super specializovaný krizový systém, ale o systém, který bude integrovaně využívat jednotlivé resortní systémy, které běžně fungují v "mírových" podmínkách. Dá se předpokládat, že vznikne řada návrhů jak zlepšit či upravit stávající resortní systémy.
Proto je nutné podrobně analyzovat aktuální přístup k boji s pandemií Covid 19 , ne za účelem kritiky tvůrců jednotlivých částí, ale za účelem poučení se z reálné situace.
SNPK je systémové řešení, které jde od resortismu ke komplexní integraci.
Krizi Covid 19 lze brát jako výchozí precedent pro návrh nového systému připravenosti na krize a to nejen krize epidemiologické.
V "běžných podmínkách" řešily problémy s infekčními onemocněními a jejich šířením vždy KHS, spolu s vybranými laboratořemi a nemocnicemi. Každá KHS si zajišťovala své povinnosti relativně individuálním způsobem .... včetně sw podpory.
Celý systém včetně předávání dat fungoval desítky let dostatečně.
Problém nastal počátkem jara 2020, kdy se začal předpokládat výrazný nárůst počtu nakažených.
Co dostatečně a efektivně funguje pro malý počet případů, zpravidla nedostatečně funguje pro velký počet případů. !!!
Situace postupně vedla k řadě zjištění, která se týkala (ne) připravenosti hlavních aktérů na reálnou pandemii Covid 19. Začal se řešit nový způsob trasování, zajištění testování, ale také řízení kapacit a zásobování, i dostupnost dat a statistika. Důležitou roli začala hrát digitalizace celého systému a jeho procesů s mohutným tokem a sdílením dat.
Hlavním problémem bylo a je, že prvky aktuálního systému vnikaly "ad hoc" - "pro tento jednotlivý (konkrétní) případ". Jednotlivé části vznikaly postupně a relativně odděleně. V současné době stále probíhá jejich dopracovávání a vylepšování na základě aktuálních potřeb.
V návaznosti na zkušenosti z aktuální krize Covid 19 by návrh konceptu SNPK měl zahrnovat veškerá infekční ohrožení. V tomto kontextu jsou praktické prvky systému (trasování, testování, ...) v podstatě stejné jako v případě systému Covid 19. Rozdíl však oproti aktuálnímu stavu bude ve zcela konkrétních realizačních nástrojích a jejich parametrizaci, jako jsou například číselníky v rámci řešení digitalizace. Různá mohou být konkrétní plošná opatření v návaznosti na konkrétní typ infekčního onemocnění a způsobu jeho šíření, apod. Nejde o jiný systém, ale o možnost využívat vždy ty potřebné specifické parametry.
SNPK by měl být budován i pro případy dalších krizových situací, které mohou vzniknout z různých příčin.
Je potřeba opětovně analyzovat a vyhodnotit dřívější krizové situace, které se již v minulosti vyskytli a které vznikly z různých příčin a proběhly nejen v teritoriu České republiky. Např. povodně, dopady sucha a nedostatku vody, ... kyberútoky s dopady například na energetické výpadky, atd., atd.
V aktuální krizi se využil a využívá již vybudovaný IZS - integrovaný záchranný systém, tj. koordinovaná spolupráce hasičů, zdravotníků, policie, ... který byl vybudován a byl funkční ještě před pandemií Covid 19. Bude však potřebné vyhodnotit aktuální zkušenosti a případně IZS přizpůsobit novému komplexnímu systému SNPK.
Při navrhování SNPK by se měla tedy vyhodnotit všechna bezpečnostní rizika a systémy včasné reakce na tato rizika z pohledu vnitřní i vnější bezpečnosti státu. Jde mimo jiné také o vyhodnocení globálního bezpečnostního prostředí jednak z pohledu již tradičně pojímaných vojensko-politických hrozeb, ale i z hledisek relativně nových globálních hrozeb, například mezinárodního terorizmu, hrozeb vyplývajících ze socio-kulturních, ekonomických i environmentálních příčin. A to i z pohledu "řetězení" těchto příčin. Pro příklad je možné uvést migrační problém (krizi), který vzniká z ekonomických i sociálních důvodů mimo hranice ČR, ale na ČR může mít různé až krizové dopady. SNPK by měl reflektovat potřeby analyzovat a vyhodnocovat také politické otázky a okolnosti, které mohou a mají vliv a dopady například na přijímání zcela konkrétních preventivních i akutních opatření na krizové hrozby a situace, tj. např. míra "národní" samostatnosti jednání v době globálních krizí.
Plány a scénáře by měly být nejen praktické a srozumitelné, ale jejich konkrétní forma by měla být pro všechny typy krizí alespoň v základu podobná. Sjednocení metodiky a formy popisu scénářů přispěje k přehlednosti a případným rychlým změnám v těchto scénářích nebo k rychlému vytváření nových potřebných scénářů během krize..
Je však nutné vědět, že specifičnost konkrétní krize si vyžaduje větší či menší míru "řízené improvizace" i když jsou dobře zpracovány krizové plány a scénáře.
Předem vytvořené krizové plány a scénáře mají pomáhat bezprostředně po vzniku krize, a to tak, aby se minimalizoval chaos.
Problematika plánů a scénářů bude je zvláštním tématem návrhu SNPK.
Krize jsou náročné mimo jiné v tom, že téměř vždy vyžadují meziresortní spolupráci včetně koordinované spolupráce státní správy a jednotlivých úrovní územních samospráv. Vyžadují zároveň multioborová řešení mnoha odborných specialistů.
Musí proto být vždy jasné, "kdo komu velí" a "kdo nese za co odpovědnost". A to i osobní politickou i věcnou odpovědnost !!!
Problematika řízení krizového systému a krizí bude je zvláštním tématem návrhu SNPK.
V každé krizi je nutné zvládat efektivní vertikální i horizontální komunikaci s mnoha tématy směrem k mnoha cílovým skupinám.
Přitom všem nejde jen o prosté předávání informací, ale o komunikaci v širším pojetí, tj. jde o kvalitu krizového dialogu a styl krizového řízení, ve svém důsledku pak o důvěru.
Problematika komunikace, informovanosti a osvěty je zvláštním tématem návrhu SNPK.
Krize je drahá, nejen ve fázi přímé akutní reakce na krizovou situaci, ale také, a snad především, v následných ekonomických dopadech a opětovného zajištění běžného chodu společnosti.
Je proto velmi potřebné mít předem stanovené principy jasného a transparentního finančního zajištění krizí, a to i v příslušné legislativě.
Problematika financování krizí je zvláštním tématem návrhu SNPK.
Všechny části konceptu mají mít odraz v příslušné legislativě.
Přitom jednotlivé zákony a vyhlášky spadají do gesce jednotlivých resortů. Je proto nutné zajistit sjednocení legislativy pro krizové stavy.
Problematika krizové legislativy je zvláštním tématem návrhu SNPK.
Pandemie Covid 9 plně ukázala, že ... "Co dostatečně a efektivně funguje pro malý počet případů, zpravidla nedostatečně funguje pro velký počet případů".
Řízení kapacit během krize, tj. kvalita operativního kapacitního plánování a rychlá profesionální projektová příprava, může minimalizovat problémy se zásobováním věcnými i personálními zdroji. Minimalizuje problémy s organizačním a technologickým zajištěním. (viz. Řízení kapacit).
Operativní řízení kapacit během krize je však limitováno celkovou kapacita samotného krizového systému.
Příkladem může být počáteční jarní nedostatek roušek. Ve skladech musí být tolik roušek, aby stačily do doby "startu procesu" průběžných dodávek roušek od předem nasmlouvaných výrobců. Dále např. připravenost na plošné testování vybraných skupin i plošné očkování všech občanů ČR, apod.
Problematika kapacity systému je zvláštním tématem návrhu SNPK.
Lidský faktor v SNPK hraje prioritní roli ve funkčnosti celého systému.
Prakticky jde o 2 základní pohledy:
1. Lidé jako personální zdroje, které pracují v systému. Jde o jejich počet i kvalifikační parametry.
2. Lidský faktor jako psycho - sociální problém krize, tj. postoje, motivace skupinová dynamika ... a mnoho dalších témat.
Problematika lidského faktoru v SNPK je zvláštním tématem návrhu SNPK a na tomto místě budeme postupně zveřejňovat výstupy analýz a doporučení.
Hlavní charakteristika systému SNPK
Metodická jednotnost, s centrálně dostupnými informacemi, decentralizovaným výkonem činností, integrovaným řízením, v rámci společné strategie.
To vše v kontextu - tuzemské i zahraniční kooperace.
Hlavní obecné principy konstrukce systému (efekt holistického systémového fraktálu)
1) Krize je komplexní problém, proto i protikrizový systém musí být komplexní.
2) Komplexně integrovaný systém má charakter opakující se struktury, se vzájemně ovlivňujícími se prvky systému, tj.
a) prvek systému má odraz a vliv na ostatní prvky i systém jako celek, ... a naopak ... celek i ostatní prvky mají vliv na daný prvek systému.
b) většina prvků systému se vyskytuje ve všech typech krizí.
To platí pro teritoriální rozsah (a) i předmět krize (b):
(a) lokální problém - regionální problém - celostátní problém - přeshraniční problém - globální problém
(b) Infekční pandemie, přírodní a ekologické krize, dopravní havárie až po válečné konflikty.